logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

PIEPS DENGLER

A znovu prostře zima svůj hermelínový plášť...

A znovu prostře zima svůj hermelínový plášť od Bílé Řezné (Weiße Regen) k Dunaji, od Roklanu až k něžným svahům jeho jižních předhůří...
Uprostřed tohoto prostoru se choulí a zase zvedají jíním se třpytící úvaly, v nich pak leží porůznu barevné skvrny lidských sídel jako měnivě blyskné kamínky.
Úbočími a stráněmi se rozprostírá ten bělostný plášť zasněžených smrků a jedlí, proměněných v horském hvozdu v pohádkový svět; a ještě nad ním se do zářivé modři nebe zvedají vrcholy a hřebeny hor, z jejichž světelných odrazů ti doslova přechází zrak.
To je královská nádhera zimního Bavorského lesa!
Ať už v Lamském koutě (Lamer Winkel) či Zellertalu, ať už v Sonnenwaldu, Frauenwaldu, Prölleru či Dreitannenriegelu, odevšad stoupá třpytně skvostný tón vznešené předehry, která kolem Ostrého (Osser), Javoru (Arber) a Luzného (Lusen) vypučí jiskřivými hlavními motivy a doznívá pak zdlouha a něžně v ojíněném lesním moři na Třístoličníku (Dreisessel)...


Der Bayerwald,1970, s. (2-3)

P.S. Nezvyklý, poněvadž od jihu mířící úhel pohledu, o nic míň však láskyplný k nám prosvítá z lyricky čistých řádek textu, provázejícího hlasy básníků o zimních půvabech "bavorské Šumavy", nedělitelně a navždy přimknuté k jejímu hlavnímu horskému hřbetu, onomu odvěkému rozvodí starého kontinentu.

Weihnacht*


A's ganze Dorf is schneevowaht...
Da Rauhreif funklt in die Baam
und alles liegt so maiserlstad
als lusat 's af 'n schöna Traam.
Ma siecht koa Kircha, koa Kapelln.
Und dengerscht klingt um jedes Dach
a Glockn aus 'ra liachtn Helln
und singt a frohe Botschaft wach.
Was werd dös für a Botschaft sei?
Jamei, da gibts do koa Erklärn;
was läutn d' Glockn anders ei,
als 's heili Kindl, - unsan Herrn!

Celá ves leží pod sněhem


Celá ves leží pod sněhem
a třpytí se v jíní strom,
jak myška ztichlo kolkolem
tak všecičko ve snu tom.
Kostel ni kapli neuzřít
a přece v ten poklid střech
zvon zazní, jak by v jasu slít',
hlasem, co dotejká se všech.
Copak nám to chce říci jen
tim svým hlaholem do všech stran?
Inu: že v jeslích narozen
je Boží synáček -- náš Pán!

Waldlerische Weihnacht (1981), s. 177

Lied vom Landshuter Haus


Hoch am Berge stehst du oben,
schaust ins weite Land hinaus;
fast zum Himmelsblau gehoben,
ragst du stolz, Landshuter Haus.

Refrain:
Heimatliebe mög' hier walten,
sing ihr Lied ins Land hinaus;
Treue, immerdar gehalten,
Kleinod dir, Landshuter Haus.

Deine Kammern, deine Wände,
Schicksal haben sie geschaut;
Winternacht und Sonnenwende,
alles ist dir eng vertraut.

R.

Bauernsinn gar harte Sorgen
still in deinen Mauern trug;
Heimat tief in dir geborgen
Waldlerherz in Treue schlug.

R.

Heimatherz soll fürder schlagen
unter deinen schlichten Dach;
soll es froh dem Bruder sagen
und die Schwester sprech es nach.

R.

Píseň o Landshutském domě


Nahoře tam vidím tebe
stát a hledět do kraje;
dotýkáš se modři nebe,
hrdě hlavu zvedaje.

Refrén:
Láska k domovu kéž vládne
v písni věčně našim dnům;
není vzácnější mi žádné
místo nad Landshutský dům.

Co už všechno tvoje stěny
za ta léta viděly;
slunovraty provoněny
i v sněhové úběli.

R.

Selský ráz, jak to, co zbude,
dosud sídlí ve tvých zdech;
dech domova cítit všude,
srdce v tichých úderech.

R.

Dál ať tepe, v tobě bije
navždy vešlá pod tvůj krov
ta bratrská melodie,
sestra citu beze slov.

R.

Mir san vom Wald dahoam! - Die Lieder von Ferdinand Neumaier (1983), s. 12-1

Když 13. října 1971 krátce před svými osmasedmdesátými narozeninami řezenský autor slov této písně skonal, připomněl časopis Der Bayerwald, v jehož redakčním triumvirátu Pieps Dengler zasedal od poválečného obnovení v roce 1949 ještě po čtyři léta, nepočítáme-li jeho účast na utváření profilu tohoto periodika už od dvacátých let onoho překotného století, nejen jeho lyrickou a povídkovou tvorbu, v níž najdeme ovšem i "šumavská" témata, odměněnou ostatně řadou literárních uznání (psal také romány a divadelní hry, byl zakladatelem a doyenem už od roku 1913 existující Regensburger Schriftstellergruppe), nýbrž také výrazný organizační talent čestného člena ctihodné instituce bavorského Waldvereinu. Tomu spolku patří jak zmíněné periodikum, tak turistická ubytovna Landshuter Haus v Oberbreitenau u Bischofsmais, které Pieps (vlastně Josef) Dengler věnoval text, provázený nápěvem skladatele pověstné Bavorské šumavské mše (Waldlermesse) Ferdinanda Neumaiera. Sám dům má zajímavou historii. Přežil vlastně ves Oberbreitenau, pro svou odlehlost v nadmořské výšce více než 1000 metrů zaniklou už v minulém století mezi dvěma jeho světovými válkami. Pět set let tu předtím existovala, založena prý osmi poddanými pánů z Weißensteinu (hrad nedaleko Regenu, obývaný později v jedné své části, hradním špýcharu, básníkem Siegfriedem von Vegesack) a uchoval se z ní právě jen Landshutský dům, přestavěný na bytelný horský dvorec roku 1840 Hermannem Greilem na základech 250 let starých. V polovině dvacátých let minulého století se i na něm přestalo hospodařit, ale koupila ho lesní správa a od ní byl nejprve pronajat a pak zakoupen právě bavorským Waldvereinem. Roku 1965 zcela vyhořel. Spolek věc nevzdal a rok před koncem století otevřel dům opět svou náruč zcela rekonstruován a vybaven pro nové časy. Na jih odtud je malé chráněné území, sám dům však chrání láska všech, kdo v něm v duchu slov textu písně spatřují jakýsi symbol nezničitelného lidského vztahu k domovu, platný jistě nejen pro "bavorskou stranu" Šumavy. Dočkáme se, věřme tomu, nakonec i jinde.

- - - - -
Řezno (BY) / Oberbreitenau (BY

Obrazové přílohy:
(ukázky)

... a na pohlednici i s "Čertovým stolem" u "Boží Mysli",
jak se také česky říkalo Bodenmais
Landshutský dům před požárem, který nastal v roce 1965, ...
... a po něm, ...
... než byl v roce 1999 znovuobnoven

zobrazit všechny přílohy

TOPlist